Učňovské vzdělávání zažívá velkou krizi. To má za nepřímý následek také to, že na maturitních oborech rostou nároky a zvláště pak náročnost u závěrečných maturitních zkoušek, aby se počet středoškolských studentů eliminoval a na straně druhé vzrostl počet učňovské mládeže.
Samotný koncept učňovského vzdělávání přitom není vlastně tak špatný. Jde o to vystudovat učební obor a v případě zájmu je pak možné udělat si dvouletou nástavbu podnikání. Jde o přípravu na samostatně výdělečnou činnost, k němuž většina řemeslníků dříve či později dospěje. Ve skutečnosti kdo úspěšně absolvuje učňák, už se mu nechce trávit další dva roky studiem.

Další problém učňovského vzdělávání je, že na tyto školy se dostávají často problémové děti a není divu, že rodiče mají strach své dítě do takové školy přihlásit. Ne každý rodič je nutně ambiciózní, a když vidí, že jeho dítě není studijně nadané, rád by třeba i dítě do učňovské školy přihlásil, protože je značné množství kvalitních a krásných učebních oborů, ale má strach s jakými výrostky se tam dítě bude setkávat.

Úvahy na palčivé téma

Pojďme naše povídání posunout do roviny úvah. Není určitě nic špatného na tom, že lidé mají zájem o vyšší vzdělávání. Je běžné, že například na místech, kde dříve stačila maturita, dnes najdeme vysokoškolsky vzdělané lidi a proč ne. Proč by na druhé straně nemohli mít řemeslníci maturitní vzdělání? Kdyby se některé učební obory transformovaly do maturitních oborů s tím, že by obsahovaly prvky nástavbového podnikání, určitě by zájem o učňovské vzdělávání výrazně vzrostl.

Samozřejmě ne každý učební obor by mohl být koncipovaný jako učební obor s maturitou, protože žáci se specifickými poruchami učení by je nezvládly, ale určitě celá řada učebních oborů by mohla nabízet tříleté i čtyřleté studium. Některé obory jsou takto postavené, ale je jich spíše málo, než tak akorát.
Obecně je učňovské vzdělávání s maturitou dost podceňováno. Přitom je na místě položit si otázku, zda by nepředstavovalo cestu z učňovské krize.